Na tomto blogu vám budeme přinášet pohledy na konflikt v oblasti Náhorního Karabachu a jejich možná řešení. Doufáme, že se vám bude blog líbit a že na něm najdete užitečné informace týkající se této problematiky. Přejeme příjemné čtení.

Proč selhaly debaty v Key West a vše, co jim následovalo?

29. listopadu 2012 v 12:28 | Jakub Krakowczyk |  Konfikt v Náhorním Karabachu
Jak bylo již předesláno v minulém příspěvku, v tomto se podíváme mimojiné na jednu ze zásadních debat v otázce řešení karabašské záležitosti, která následovala těsně po dvou relativně úspěšných schůzkách Kočarjana (Arménie) s Alijevem (Ázerbájdžán) v Paříži pod záštitou tehdejšího francouzského prezidenta Jacqua Chiraca. Proběhla ve dnech 3.-6. dubna 2001 v americkém Key West, FL. Zde se sešli jak prezidenti obou zemí, tak i zvláštní diplomatická rada Minské skupiny. Tématem diskuzí byl mimojiné zřejmě plán územní výměny, kdy by za podstoupení Náhorního Karabachu Arménii získal Ázerbájdžán část území Zangezuru, čímž by propojil své území s exklávou Nachičevan.[1] Tato výměna by jistě do určité míry znamenala stabilizaci oblasti jižního Kavkazu, vytvořila by pevnější a snadnější politické hranice. Sám jeden z jednatelů se po skončení debat nechal slyšet, že "dosáhli shody v 80 nebo 90 procentech problémů."[2]

Po skončení debat dostali oba prezidenti dostatek času na rozmyšlenou a zaznívaly i názory, že do konce roku 2001 bude podepsána mírová smlouva, avšak nakonec i takto nadějně vypadající plány ztroskotaly. Arménská strana se však posléze vyjádřila dosti jasně ve smyslu, že odmítá jakákoliv jednání a kompromisy v otázce statusu Karabachu,[3] navíc další spornou záležitostí bylo, zda je pro ně geopoliticky přijatelné vzdát se hranice s Íránem, což by, vzhledem k probíhající ázerbájdžánské a turecké blokádě, znamenalo jen další prohloubení jejich izolace.[4] Problém samotný však spočíval daleko víc v Ázerbájdžánu, neboť ostatní představitelé odmítli některé Alijevovy postoje.

Alijev samotný byl totiž do jisté míry ochoten Karabach Arménům předat celý. V podstatě to byl ovládající se fanatik, bylo o něm i řečeno, že "Buď chce Karabach se vším všudy, nebo vůbec."[5] Nechtěl se dále starat o problematickou oblast v Ázerbájdžánu, ovládanou Armény, bylo pro něj lepší se tohoto území zbavit za cenu jiných ústupků z arménské strany. Ostatní špičky ázerbájdžánské vlády však tento postoj zamítli, přišel jim příliš troufalý. Ostatně to byl dosti silný zvrat, Alijev často hovořil o obnovení úplné vlády Ázerů nad Karabachem.[6]

O rok později se do problematiky opět zainteresovala Evropská unie, jejíž Komise pro evropsko-ázerbájdžánskou spolupráci v červenci 2002 potvrdila plnou podporu ázerbájdžánské teritoriální celistvosti jako základní kámen pro nalezení konečného mírového řešení.[7] O měsíc později rázně zamítla i pořádání jakýchsi karabašských "prezidentských pseudovoleb."

Konflikt tedy nadále zůstává nevyřešen, k žádnému konsenzu stále dodnes nedošlo, naopak by se dalo říci, že se situace možná i vyostřuje. Od roku 2005 došlo na hranicích k nárůstu drobnějších střetů.[8]

Pravdou je, že jakákoliv varianta řešení onoho sporu bude vyžadovat velké kompromisy a ústupky na obou stranách. Mezinárodní komunita není příliš ochotna přistoupit na dohody, které by se mohly v budoucnu v rámci mezinárodního práva stát precedentem. Je to dosti logické, odtržení regionu jako je Náhorní Karabach by mohlo vést k zesilování separatistických snah v jiných konfliktních oblastech světa.[9] Což je také důvodem, proč se většina angažovaných činitelů spíše přiklání na stranu Ázerbájdžánu a jeho teritoriální integrity.

Realitou však je, že de facto je Karabach od Ázerbájdžánu odtržen a již dlouhou dobu nemají karabašští Arméni žádné pevné vazby na Baku (pozn. hlavní město Ázerbájdžánu)[10] a v příštích příspěvcích se pokusíme zjistit, v čem tedy spočívá jádro problému.


[1] Ditrych, Ondřej. Náhorní Karabach a řešení mezinárodních konfliktů podle realistické tradice [online] [cit. 2012-11-27]; dostupné z http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/236/
[2] De Waal, Thomas. Černá zahrada; Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války, Academia, Praha 2012
[3] De Waal, Thomas. Černá zahrada; Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války, Academia, Praha 2012
[4] Ditrych, Ondřej. Náhorní Karabach a řešení mezinárodních konfliktů podle realistické tradice [online] [cit. 2012-11-27]; dostupné z http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/236/
[5] De Waal, Thomas. Černá zahrada; Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války, Academia, Praha 2012, str. 274
[6] De Waal, Thomas. Černá zahrada; Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války, Academia, Praha 2012
[7] Chronology of Nagorno Karabakh settlement process [online] [cit. 2012-11-28]; dostupné z: http://www.karabakh.org/conflict/peace-settlement/chronology-of-settlement-process/
[8] Ditrych, Ondřej. Náhorní Karabach a řešení mezinárodních konfliktů podle realistické tradice [online] [cit. 2012-11-27]; dostupné z http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/236/
[9] De Waal, Thomas. Černá zahrada; Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války, Academia, Praha 2012
[10] De Waal, Thomas. Černá zahrada; Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války, Academia, Praha 2012
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vincenc Kopeček, vyučující Vincenc Kopeček, vyučující | E-mail | Web | 30. listopadu 2012 v 13:07 | Reagovat

OK, já bych jen trošku pochyboval, zda fanatismus byl to, co Alijeva vystihovalo, ale to je opravdu detail.

2 BenyG BenyG | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:03 | Reagovat

I found this page on 12th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama