Na tomto blogu vám budeme přinášet pohledy na konflikt v oblasti Náhorního Karabachu a jejich možná řešení. Doufáme, že se vám bude blog líbit a že na něm najdete užitečné informace týkající se této problematiky. Přejeme příjemné čtení.

Říjen 2012

Konflikt v Náhorním Karabachu

30. října 2012 v 23:28 | Václav Mrkvica |  Konfikt v Náhorním Karabachu
Konflikt v Náhorním Karabachu

Vleklý konflikt v Náhorním Karabachu má kořeny daleko v minulosti. V dějinách dvou národů Arménů a Turků a jim příbuzných Ázerbájdžánců přetrvává již několik staletí. Počátkem dvacátých let 20.století, když se utvářel Sovětský Svaz, usilovali Arménii i Ázerbájdžánci o oblast Náhorního Karabachu. 4. července 1921 sice rozhodla Ruská komunistická strana o připojení NK k Arménii, ale na základě Stalinova nátlaku došlo k revizi rozhodnutí.
7. července 1923 byla v rámci Ázerbájdžánu ustanovena Náhorno-karabašská autonomní oblast s převážně arménským obyvatelstvem. Náhorní Karabach se stal enklávou uvnitř Ázerbájdžánu. S Arménií zůstal spojen jen úzkým dopravním koridorem - tzv. Lačinským koridorem (podle města Lačin). Proč nebyl Náhorní Karabach připojen k Arménii, přestože v té době na jeho území žilo 90% Arménů? To zůstává otázkou [2].
Počet Arménů na území Náhorního Karabachu se však během let snižoval. Arméni byly vystavováni stále silněji azerizaci. Z úřadů a ze škol byla vytlačována arménština, byla zakázána výuka arménských dějin. Arménští intelektuálové poukazovali na rozdílné zacházení úřadů, stěžovali si na nerovné podmínky sociálního a kulturního rozvoje. Karabašští Arméni se cítili natolik diskriminováni, že raději volili odchod do Arménie.
V 80. letech s rozpadem sovětského impéria nabyly potlačované nacionalistické tendence nových rozměrů. S nástupem Michaila Gorbačova a jeho politiky začaly propukat mezi Ázerbájdžánci a Armény žijícími v Náhorním Karabachu otevřené střety. Po desetiletí potlačovaná nevraživost mezi Armény a Ázerbájdžánci vyústila v eskalaci násilí. V roce 1988 v Stěpanakertu vypukly nepokoje za připojení Náhorno-karabašské autonomní oblasti k Arménii. Tyto nepokoje prezentovala nepravdivě KGB jako pogromy na Azery, což vyvolalo masové odvety vůči Arménům. Desítky jich byly zabity, tisíce vyhnány z Ázerbájdžánu [2]. Do řešení sporu se vložily sovětské úřady, ale jejich snaha řídit Náhorní Karabach z Moskvy byla neúspěšná. Moskva se dokonce zpočátku snažila tyto nepokoje bagatelizovat. Posléze se začala angažovat vojensky, což však přineslo jen další násilí [4].
15. června 1988 vyhlásil arménský parlament připojení k Arménii. Ázerbájdžán tento akt samozřejmě odmítl. V roce 1990 byl v Náhorno-karabašské autonomní oblasti vyhlášen výjimečný stav. Do konfliktu, který začal jako občanská válka mezi karabašskými Armény a Ázerbajdžánem, byla zavlečena i Arménie. Ta podporovala Karabach nejen vojensky, ale i finančně. Ázerbájdžán vinil z podpory Arménů i Moskvu.
V roce 1991 se karabašští Arméni vyslovili v referendu pro nezávislost. 2. září 1991 byla vyhlášena samostatná republika Náhorní Karabach. Poté Arménie i Ázerbájdžán vyhlásily nezávislost na SSSR. Konflikt přerostl v regulérní válku. Násilí na civilním obyvatelstvu bylo na obou stranách ukrutné. Nejzávažnější masakr se odehrál v únoru 1992 ve městě Chodžaly. O život přišly stovky ázerbájdžánských civilistů, včetně žen a dětí.Tento masakr vyvolal další útoky. Válečný konflikt, který trval šest let, přinesl tisíce obětí na životech i vysoký počet uprchlíků na obou stranách. Arméni ovládli Náhorní Karabach, Lačinský koridor a další části ázerbájdžánského území.
Válka sice skončila 12. května 1994 příměřím, ale mírová smlouva dosud nebyla podepsána. Jednání, která dosud proběhla, stabilitu v regionu nenastolila. Náhorno-karabašská republika není žádným státem (ani Arménií) mezinárodně uznaná.

Konflikt v Náhorním Karabachu patří délkou svého trvání v současnosti mezi nejdéle trvající konflikty. Pro oba národy má toto území nejen strategický, ale i emocionální význam. Při hledání vlastní identity se Arméni i Ázerbájdžánci snažili najít své historické kořeny, ať už fiktivní, či pravdivé. Každý z nich má při hledání nároků na území Náhorního Karabachu svou část pravdy [1]. Arméni i Ázerbájdžánci stojí v nesmiřitelné pozici. Pocity křivdy jsou u obou národů silně zakořeněné a čím déle konflikt v oblasti trvá, tím více se nacionalismus v lidech prohlubuje. Jejich vleklé nepřátelství je tak stále aktuální.
Vyřešení sporu o území Náhorního Karabachu není problémem jen Arménie a Ázerbájdžánu. Své geopolitické zájmy zde mají i mocnosti jako je Rusko, Turecko a Irán. Jejich národní zájmy souvisí též s hospodářskými zájmy a potažmo pak s bezpečnostní situací v celém kaspickém prostoru [3]. Důležitou roli ve vzájemných vztazích hraje ropa na dně Kaspického moře. Proto se domníváme, že Náhorní Karabach může být zdrojem potencionálního konfliktu.

Zdroje:
[1] Ditrych, Ondřej. Náhorní Karabach a řešení mezinárodních konfliktů podle realistické tradice. Mezinárodní vztahy. 2006, vol. 41, no. 4, s. 27-47. Dostupný také z WWW:. ISSN 0323-1844.

[2] BAAR, Vladimír. Národy na prahu 21. století. Emancipace nebo nacionalismus? Tilia 2002, s. 247-251. ISBN 80-86101-66-5.

[3] Na východ.cz, Konfliktní historiografie na Kavkaze. [online]. [Cit. 2012-30-10]. Dostupné z: http://www.navychod.cz/articles.php?id=313f013c-dd8d-102d-bc3e-00e0814daf34.

[4] Krvavý příběh Náhorního Karabachu. [online]. [Cit. 2012-30-10]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/krvavy-pribeh-nahorniho-karabachu-zacal-pred-20-lety_43213.html.

Území Náhorního Karabachu

17. října 2012 v 14:55 | Václav Mrkvica

Území Náhorního Karabachu

Náhorní Karabach (ázerbájdžánsky Černá zahrada) je hornatá oblast na svazích Malého Kavkazu, obklopená územím Ázerbájdžánu. Jde o sporné území o rozloze 4 400 km2, které před rozpadem SSSR patřilo Ázerbájdžánu.
Arménie a Ázerbájdžán vedou o tuto oblast dlouholetý spor. Ten v letech 1988 - 1994 přerostl v etnické čistky a následně ve válečný konflikt, podporovaný Rudou armádou. Válka zasáhla citelně i civilní obyvatelstvo. Násilí a lidské utrpení na jedné i druhé válčící straně byly nepředstavitelné. Vojenské zásahy byly doprovázeny exodem azerských i arménských menšin. Válečný konflikt zastavil vývoj v této oblasti na několik desetiletí. Etnický nacionalismus přinesl 30 000 obětí a téměř jeden a půl milionu uprchlíků z Ázerbájdžánu a z Arménie. Šestiletá válka sice skončila příměřím, ale mírová smlouva mezi Arménií a Ázerbájdžánem nebyla dosud podepsána. Mírová jednání pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě byla prozatím neúspěšná.
Dnes toto území, za podpory Arménie, kontroluje mezinárodně neuznaná Republika Náhorní Karabach. Metropolí oblasti je Stěpanakert. Tato Náhorno-karabašská republika zabírá 13,4 % bývalé Ázerbájdžánské SSR. Je pod arménsko-karabašskou správou. Ázerbájdžán požaduje navrácení území okupovaného Armény, zatímco Arménie požaduje uznání nezávislosti Národního Karabachu.
Otázka vyřešení sporu má i mezinárodní dimenzi. Souvisí nejen s mezinárodní bezpečností a s geopolitikou jižního Kavkazu, ale i s bezpečnostní situací v celé Eurasii. Hrozba nového násilí zůstává v této oblasti stále reálná.

Pro pochopení vztahu Arménů a Ázerbájdžánců k území Náhorního Karabachu bude vhodná alespoň letmá sonda do dávné historie.
Dle historiků patřilo v minulosti území Náhorního Karabachu do několika říší, soupeřily o ně různé mocnosti. V celém konfliktu Náhorního Karabachu sehrávají zásadní úlohu nepřesné interpretace historie. Tyto nepřesné interpretace dějin se objevují jak u arménských, tak
i u azerských historiků. Ti na základě svého pojetí výkladu dějin, hledají oprávnění pro to, co se událo na území Náhorního Karabachu v nedávné minulosti a co se děje i v současnosti. Jejich verze dějin se značně liší. Jejich pojetí historie soupeří podle pravidla "dřívější časem, mocnější právem". Obě strany se svůj nárok na území snaží odůvodnit odkazem na historické události a tak zdůraznit, proč právě jim by dané území mělo patřit.
Podle arménské interpretace vznikl první arménský stát patrně již kolem r. 600 př.n.l. a od 4.století př.n.l. byl údajně Arcach (Náhorní Karabach) součástí Arménie. Tímto výkladem dějin odůvodňují arménští historikové "vyvolenost" Arménů a jejich nárok na území Náhorního Karabachu. Pro toto tvrzení však není opodstatnění.
Ázerbájdžánští historikové uvádějí, že Ázerbájdžán existoval již jako dědic Kavkazské Albánie ve 4.století př.n.l. a že Albánie v té době zahrnovala i území Náhorního Karabachu. Odtud pramení odůvodnění jejich nároku na toto území. Dle dostupných pramenů je však
i jejich tvrzení stejně neopodstatněné.
Každý ze zúčastněných aktérů má svou vlastní verzi dějin. A v tom tkví podstata jejich sporu. Jejich rozdílné interpretace jsou součástí národních ideologií. Je těžké jednoznačně určit, kdo stojí za konfliktem v Náhorním Karabachu. Kdo způsobil tragédii, vraždění a utrpení? Každá strana vysvětluje události po svém. Náhorní Karabach je pro oba národy "posvátnou zemí", sahající do společného počátku jejich "státnosti". Oba státy vnímají spor jako otázku národní hrdosti. Náhorní Karabach zůstává stále zdrojem trvalého napětí, ve kterém přetrvává vzájemná nenávist těchto dvou národů.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proč je Náhorní Karabach zdrojem potencionálního konfliktu? Je vleklé nepřátelství mezi Armény a Ázerbájdžánci stále aktuální?
Odpověď na tyto otázky se pokusíme dát v příštím příspěvku - "Nedávná historie Náhorního Karabachu".
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdroje:
Ditrych, Ondřej. Náhorní Karabach a řešení mezinárodních konfliktů podle realistické tradice. Mezinárodní vztahy. 2006, vol. 41, no. 4, s. 27-47. Dostupný také z WWW:. ISSN 0323-1844.

BAAR, Vladimír. Národy na prahu 21. století. Emancipace nebo nacionalismus? Tilia 2002, s. 247-251. ISBN 80-86101-66-5.

Navychod.cz, Konfliktni historiografie na Kavkaze. [online]. [Cit. 2012-16-10]. Dostupné z:
http://www.navychod.cz/articles.php?id=313f013c-dd8d-102d-bc3e-00e0814daf34